Prach
2. 5. 2007
Prach
Lehounký prach – to zůstatek popela,
pohnutých srdcí a hlav –
pocitů všech mých žhavených do běla
omšelý šedivý háv.
Postojíš chvíli když hymna dozněla,
vidí tě – Hle pyšný páv!
Ostnatým drátem před vraty kostela
popravčí četě lid máv.
Chladivý závan pohladí rebela,
svobodnou myšlenku vzav.
Prastará nyní bortí se idea –
Nenávist! skanduje dav.
Zrozený znovu pohleď na anděla
na špínu, ubohý stav.
Milování to chabá je útěcha.
Bože, přijď již a dav.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář