Syn
Syn
Rodila smrtka, chřestila hnáty.
V hloub očí tvých pravda je nalitá.
Synu můj milý, tu máš od táty
obuj si pevné železné boty,
zkropí zem krev z nohou prolitá.
Nevěstka lítá drtí ti paty,
oddána světu v chtíč ukrytá.
Synu můj milý, tu máš od táty,
obleč si horké ohnivé šaty,
láska tvá na kříži přibitá.
Až dojdeš jednou nebeské slávy,
odetneš ďáblovi mečem úst kopyta.
Synu můj milý, tu máš od mámy,
vinný lis, z něhož pít budou páni,
nakrmíš vlky a hyeny dosyta.
Okolo nebe slétly se vrány,
zbitý, kdo nežere z koryta.
Synu můj milý, tu máš od mámy,
pod bitá záda pichlavé slámy,
bolestí duše tvá omytá.
Otče můj matko, zjevte se v díle,
skončete synovy útrapy.
Otče můj Bože, nezklam mou víru.
Matko má Smrti, ty dej mi sílu
dožít se královy odplaty.
Andělé padlí nedojdou smíru,
vrch zrnem plevelným posetý.
Otče můj Bože, rozsýpej síru,
matko má Smrti, v plamenech víru
utopte svět tento prokletý.