Tanečnice
29. 3. 2006
Tanečnice
Ten večer měl osud podobu tanečnice,
jejíž se bílé údy po mé svrasklé duši pnuly.
Zkoralou kůži hojivě ovanuly
závoje vířící v ohonu létavice.
Ten večer měla láska podobu poběhlice,
po jejíchž vlnách mé zbloudilé ruce pluly.
Hluboko do kmene kalené břity tvých seker tnuly
bolavou lehkostí v náručí nevolnice.
Z bloudivých vod do přístavů vpluly
modravým hlubinám vzdálené plachetnice.
Lanoví věrné po paprscích větrných palčivě pnuly.
Ten večer, kdy poprvé vstoupila do světnice,
v hrudi mi svíce sžíravě žhnuly.
Ten večer se zjevila žena v podobě tanečnice.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář