Hornoplánské misterium
Místo:
Okolí kaple na Dobré Vodě nad Horní Planou
Prostor pro diváky
a) cesta vedoucí po vrstevnici pod altánem a zázračnou studánkou,
b) prostor před bočním vchodem do areálu kaple
Jeviště
a) okolí dřevěného altánu a zázračné studánky
b)okolí před a za branou bočního vchodu do areálu kaple
Kulisy:
Předpokládá se využití především přirozených kulis.
Dřevěný altán, doplněný lehkou bavlněnou oponou, symbolizuje mrzákovu chýši.
pařez vedle altánu – místo zjevení Panny Marie
kamenná nástavba nad zázračnou studánkou – místo zázraku
velký pařez před studánkou – místo zjevení Panny Marie
kovaná brána bočního vstupu do areálu kaple
budova kaple v pozadí
tvárnice – připravené tvarově opracované tvárnice, z nichž jako ze stavebnice vzniká drobná symbolická stavba, možné je využití dřevěné konstrukce, tvárnice pro stavbu kaple nesou účinkující i diváci z jeviště a) k jevišti b)
Světlo:
Předpokládá se inscenování ve večerních hodinách nebo za tmy.
Osvětlení jeviště a) – 3 až 4 reflektory (2 bílé, 1-2 modré)
Osvětlení jeviště b) 4 až 8 reflektorů (2 -4 bílé, 1-2 červené,1-2 modré)
Hudba a zvuk:
Nejlépe je počítat s ozvučením obou jevišť a) a b).
Vypravěč, Panna Maria a hudba s výjimkou andělského sboru jsou pouštěny z nahrávky.
Scénická hudba – výběr z různých nahrávek duchovní i světské hudby vážnějšího charakteru nebo varhanní kompozice vytvořená pro Hornoplánské misterium.
Postavy:
Vypravěč
Mrzák Matěj
Panna Maria
Křesťané - obyvatelé Horní Plané
Sbor andělů
Účinkující:
Vypravěč – nahrávka
herec – mrzák Matěj
herečka - Panna Maria (hlas z nahrávky)
ochotničtí herci – křesťané (5 – 10)
pěvecký sbor – andělé (dětský, smíšený, ženský či jakýkoliv jiný vokální sbor)
diváci – diváci se zapojí do symbolické pouti s nákladem na stavbu kaple
Scénář
Hudba
Vypravěč:
Neobyčejná a tajemná je historie i atmosféra tohoto místa - Studánka se zázračnou vodou, kaple zasvěcená Panně Marii, která se zde zjevila ubohému mrzákovi, cesty sešlapané tisíci kroky stovek poutníků, mlčící stromy a kameny tiše po staletí přihlížející příběhu lidské víry a božího milosrdenství. Na počátku tohoto příběhu zněla pokorná motlitba zkroušeného člověka, který vložil svůj osud do rukou Svaté boží matky Marie.
Mrzák:
Milosrdná boží rodičko,
neposkvrněná panno čistá
Maria panno ženo svatá
K tobě se obracím matičko.
Přimluv se za můj osud bídný,
ty sama víš, jak člověk může trpět ukrutně.
Věnuj mě malému svůj pohled vlídný,
utiš mne konejšivým dotekem jak matka nemluvně.
Dvacet let, dvacet let smýkám své tělo po zemi silou svých paží,
dvacet let vleku hanebné ostatky svých nohou
Nesčetné motlitby slyšely zástupy svatých,
ale co zmohou, proti vůli boží, co zmohou.
Nemám rodičů než tebe svatá matičko
nemám příbuzných než tebe boží rodičko
nemám zastání než tvou vlídnou tvář
nemám nadějí než tvou svatou zář.
K tobě se obracím nejmilosrdnější a nejsvětější matko.
Přimluv se za mne u Boha všemohoucího,
ať sejme břímě útrap z beder mých,
nebo ať zkrátí, ať ukončí trudnou pouť života mého.
Marie:
Matěji, nerouhej se před tváří svého otce.
Ač tajemství osudu lidského ti nenáleží znát,
věř, že Boha otce netěší tvůj žal.
Bolest a útrapy si žádný bohabojný člověk nezaslouží,
vždyť ani můj syn si nezasloužil svá muka.
Vydej se na pouť Matěji, nečekej v skrytu
jdi do lesů a hledej svou spásu,
najdi skálu z níž vyvěrá zázračná voda,
ne jen pro sebe, ale všem trpícím otevři pramen boží milosti.
Jdi, Matěji, jdi!
Mrzák:
Byl to snad sen, byl to klam?
Či skutečně vyslyšela svatá matka mou prosbu poníženou?
Půjdu, doplazím se, třeba bez nohou. Do krve ruce si sedřu a nehty o skálu olámu.
Věřím ti, Svatá Panno. Věřím, věřím!!!
Hudba
Vypravěč:
Vydal se mrzák Matěj na svou strastiplnou pouť, nikdo mu neřekl kudy má jit, jak dlouho, jak daleko. Jediným vodítkem byla mu víra.
Mrzák:
Svatá matko, odpust, už nemůžu dál. Čtyřicet dní se plahočím bez jídla a pití hvozdem. Už to samo je zázrak, že jsem ještě naživu. Dál však již nemohu. (rozsvícení studánky) Voda, konečně voda.
Hudba
Marie:
Z jedné slzy mé, již vyronila jsem nad smrtí svého syna, na tomto místě nechť vytryskne pramen nasycený boží milostí. K němu ať duše zbědované a ztrápené se utíkají, aby zde dříve než boží milosti sklidí plody v království nebeském, poznaly útěchu od pozemských strastí.
Mrzák:
Zázrak! Sláva! Alelujá! Panenko Maria, tys mě zachránila. Děkuji ti, děkuji, děkuji!!! Svatá Panno, nedokážu ani vyslovit míru vděku svého, vždyť já chodím, lidi vidíte to, já chodím, já běhám, skáču. Lidi podívejte se!!! Zázrak! Stal se zázrak!
Lidé:
Mrzák Matěj chodí, lidičky podívejte. To není možné, kdo tě vyléčil? Co ti vrátilo sílu povídej Matěji.
Mrzák:
To Svatá Panna Maria boží rodička mne zachránila, zde na hoře nad Planou nechala z jedné ze svých slzí léčivý pramen vytrysknout.
Lidé:
Zdrávas, Maria milosti plná, požehnaná jsi mezi ženami...
Vyravěč:
I poklekli všichni, kdož popatřili na zázračné uzdravení, k pokorné motlitbě. A k léčivému prameni začali směřovat poutníci z širokého dalekého okolí.
Mrzák:
Sousedé, přátelé, křesťané, víme všichni, komu vděčíme za milost, jíž se nám od nejvyššího boha dostalo. Svatá matka Panna Maria je naší přímluvkyní Pojďme, uchopme do rukou těžké kameny, cihly a trámy, vynesme je na vrch k prameni a postavme svatostánek naší milosrdné matce. Ať může každý poutník, který přijde k prameni spočinout v pokorné motlitbě a před zrakem nejvyššího boha poděkovat Panně Marii za milosrdenství.
Hudba
Vypravěč:
Bázeň před boží mocí a touha vyjádřit vděk nad boží milostí skutečně přiměla obyvatele Pláně k rozhodnutí zbudovat u zázračného pramene kapli a zasvětit ji Panně Marii.
Lidé:
Připoj se bratře (sestro) k našemu dílu.
Mrzák:
Vzhůru, křesťané, nedbejte námahy, nehleďte na únavu. Tato naše malá služba je jen drobnou posluhou ve srovnání s nekonečnou milostí svaté boží rodičky.
Hudba - Píseň poutníků.
Symbolická stavba kaple
Vytvoření živého obrazu – herci před branou, malá stavba za ní postava Panny Marie a nasvícená kaple v pozadí.
Vypravěč:
Tak zde na vrchu nad drobným šumavským městečkem nedaleko zázračného léčivého pramene vybudovali hornoplánští kapli zasvěcenou Svaté boží matce Marii. Původní dřevěný svatostánek nahradila později majestátní barokní stavba. Ani ta by však nedokázala vzdorovat staletím sama o sobě. Podstatou stavby je totiž myšlenka, lidská touha po vyjádření vděku a obdivu šumavského lidu nad velikostí boží milosti.
Hudba – zpěv andělského chóru